Vyhledávání

Nové příspěvky

  1. Okrsková soutěž Škvorec 2013
  2. Spadlé stromy Nové Jirny+Nehvizdy
  3. Dotravní nehoda Nehvizdy

Nové komentáře:


Výstrahy ČHMU


Radar ČHMU

Vznik a počátky požární ochrany a první český SDH

2

Ke správnému pochopení významu vzniku dobrovolné požární ochrany je nutné se podívat hluboko zpět do dějin naší vlasti a ukázat si,jak se naši předkové chránili před požárem,jak ho zdolávali a jaká opatření činili,aby zabránili jeho vzniku.
Oheň měl v celém průběhu dějin pro člověka a jeho hospodářský i společenský život nesmírný význam.Poskytoval mu teplo,chránil ho před divou zvěří,dal mu možnost přípravy pokrmů,pomáhal mu mýtit lesy a měnit je v úrodná pole,tavit rudu a vyrábět kovové nástroje.Nebezpečí ohně se projevilo v tom kamžiku,kdy nad ním člověk ztratil nadvládu,kdy se změnil v požár ničící výsledky lidské práce.Na nízkém stupni vzdělanosti se člověk snažil oheň usmiřovat dary a obětmi. Když poznal,že "boží pomoc" nepomáhá,začal se spoléhat na vlastní sílu.


Na přelomu 9. a 10. století byly naše země řídce osídleny a hojně zalesněny.Hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo zemědělství,ve vsích,podhradích a tvrzích feudálů se rozvíjely základní druhy řemeslné výroby.Nejvýznamějším rysem 13. a poloviny 14. století je rozmach kolonializace,kdy se na malých plochách koncentruje množství lidí,obytných a hospodářských budov.Vyrostla města,v nichž se valná část obyvatel zybývala řemeslnou malovýrobou. Příslušníci jednotlivých řemesel se sdružovali v cechy,kterým v dalším průběhu připadla důležitá úloha při hašení.

Velká většina městských i vesnických domků bývala buď celá dřevěná,nebo měla střechy kryté došky,na půdách,v průjezdech a na dvorech bylo množství snadno hořlavých látek.Proto požáry byly pro obyvatele velkým nebezpečím.Nedostatek vody,malé znalosti lidí,kteří se snažili požár uhasit,nedostatek hasebního nářadí,to všechno vedlo k tomu,že oheň často zničil celá města i vesnice a ta se z tohoto neštěstí nemohla dlouho vzpamatovat.

1

Aby se zabránilo vzniku požárů a do jejich hašení se vznesl řád,vznikaly první stručné směrnice.Za nejstarší se pokládají směrnice města Prahy ze 14. století.Podle těchto směrnic měl každý chránit svůj oheň,služebnictvo,které by zapálilo dům svého pána,mělo být v tomto ohni ihned upáleno,občané nesměli běžet k ohni se zbraní,každé řemeslo mělo mít své háky a jejich pomocí bořit hořící domy,kupci měli také pomáhat při sdolávání požžárů,všichni povozníci měli ihned vozit vodu a kdo tak neučinil,tomu byl odebrán vůz i koně a on sám byl vyhnán z města.
Na sklonku 15. a v průběhu 16. století došlo opět k pronikavým hospodářským změnám.Feudálové se již nespokojovali s důchodem z poddanských platů,ale zcelují půdu,zakládají poddanská města a velkostatky,na nichž hospodaří ve vlastní režii.V tomto období se pro jednotlivá panství,zámky i města objevují hospodářské instrukce a sleské řády,které mimo jiné obsahují i tehdejší všemožná opatření,která měla zabránit vzniku požárů a dále uváděla povinnosti obyvatel při jeho vzniku.

Největší pozornost byla věnována komínům,které byly většinou upleteny z vrbového proutí v podobě podlouhlého koše a vymazané hlínou,nebo z dřevěných desek,rovněž vymazaných hlínou.Zděné komíny se nejprve začaly objevovat ve městech,ale ani tam nepřevažovaly.Povinností purkmistra,rychtáře a starších byla pravidelná kontrola v určitých časových intervalech,při níž se zjišťovalo,jak se v domácnosti topí a jaký je stav komínů,které se měly "vytírat" každé čtyři neděle.Zakazovalo se chodit s otevřeným ohněm (Loučí) v noci po zámku,komorách,maštalích,stodolách a chlévech.Mělo se používat jen luceren.Zakazovalo se vypalování lesů,uskladňování slámy,sena a jiných hořlavin blízko pecí a komínů.Konopí a len se nesměly sušit doma. U koho by z neopatrnosti vznikl oheň,měl ihned s křikem upozornit své okolí.Kdo by tak neučinil a vzniklý oheň tajil,měl být přísně potrestán i na hrdle.Při vzniku ohně měli všichni občané přispěchat na pomoc i s čeledí k ohni,každý měl vzít z domu potřebné nářadí jako háky,žebříky,vědra a kdo tak neučinil,ten měl být potrestán

.

Hlášení řídili představení měst a obcí.Příslušné tresty byly stanoveny pro žháře.
Druhá pollovina 16. a začátek 17. století byly dobou rozporů mezi habsburskou dynastií a opozičními proudy v českých zemích.České protihabsburské povstání v letech 1618-1620 se rozrostlo v třicetiletou válku,po které asi třetina půdy ležela ladem a rolnické usedlosti byly z velké části vypálené a opuštěné.Požární instrukce zůstaly v tomto bouřlivém období v podstatě stejné,jen se vyznačovaly větší podrobností.

Na počátku 18. století se vyskytují požární řády již ve větší míře a starší řády jsou doplňovány o nové zásady,jako např. zákaz kouření tabáku v okolí maštale,nebo kde je seno,sláma nebo leží třísky.Ustanovení,podle kterého mají být stodoly tak daleko od stavení,aby tasto v případě požáru nebyla ohrožena,že podlahy nad síní a maštalí mají být vymazány hlínou a pod.

3

Vláda Marie Terezie byla ve znamení pronikavých změn ve veřejné správě,které vyvrcholilo roku 1749 zřízením centrálních úřadů pro politickou,berní a soudní správu ve Vídni.Reformní činnost Marie Terezie se nezastavila ani před požární ochranou,aby tak co nejlépa ochránila majetek vládnoucí třídy - feudálů.Požární řády,které vycházely v 18. století ve stále větším množství,si ponechávaly vždy lokální platnost,i když se zde objevovaly tendence po vytvoření celozemského řádu,v němž by byly vytečeny tehdejší povinnosti obyvatelstva a tehdejší známá opatření.Marie Terezie vyhlásila v r. 1751 patent,kterým vydává "Řád k hašení ohně pro města a dědiny markrabství moravského".Pro Čechy byly vydány dva patenty v r. 1755,jeden pro města ,druhý pro vesnice.

V těchto řádech jsou nařízení o tom,jak vyhlašovat poplach při požáru,kdo byl povinnen při hašení pomáhat a řídit záchrané práce a jaké byly pokuty za neuposlechnutí těchto nařízení.Byla zde také zdůrazněna vzájemná sousedská výpomoc mezi vesnicemi a městy a nařízeno,že hašení požáru se musí zúčastnit z každého domu jeden člověk.Mnoho vzrušení vzbudilo ustanovení,podle kterého měly být zrušeny všechny dřevěné komíny a napříště se nesměly stavět jiné než zděné.Vyzdívání komínů naráželo na nedostatek zdicích materiálů a na bídu poddaného lidu.Z těchto důvodů nebyla dodržena lhůta k vyzdění komínů a ty byly až do čtyřicátých let 19. století.Mnohem snadněji se plnilo nařízení o povinnosti vysazovat na vesnicích mezi domy stromy,které měly zabryňovat šíření požárů.Obecní představenstva musela dbát na to,aby v obcích byla dostatečně hluboká studna nebo jiné zásoby vody.

Koncem sedmdesátých let 18. století bylo již jasné,že další pokrok a rozvoj zemědělství a průmyslu není možný bez uvolnění pout nevolnictví,které bylo konečně r.1781 zrušeno.Zrušení nevolnictví umožnilo větší účast na řemeslné a manufakturní práci,chudina,která nenalezla na vesnici práci,odcháází za námezdní prací do měst a průmyslových výroben.

V tomto období vydal Josef II. požární řád a to nejprve pro Čechy v r. 1785 a potom pro markrabství Moravské a vévodství Slezské 1787.V řádech Josefa II. jsou již mnohem podrobněji vypsány povinnosti obyvatelstva při požárech,zejména povinnosti řemeslníků.V důsledku toho bylo potom provedeno rozdělení povinností při hašení požárů na jednotlivé řemeslnické cechy.

4
Řády obsahovaly podrobné popisy všech myslitelných preventivních opatření,na které bylo třeba dbát jak při výstavbě domů,tak v každodenním životě.Tyto řády platily až do vydání zákona o požární policii v sedmdesátých letech 19. století.Vedle těchto požárních řádů byly vydávány vyhlášky a oběžníky,které je doplňovaly.Z prvé poloviny 19. století by bylo možné jmenovat celou řadu dalších nařízení,které dokazovaly,že přes všechna opatření nebezpečí požárů se nijak nezmenšovalo a že bylo nutné proti němu stále bojovat.

Na sklonku čtyřicátých let 19. století dozrály v Evropě podmínky revoluce,která zasadila rozhodující úder přežilému feudalismu.Pražské červencové povstání,ve kterém poprvé v dějinách vystoupil průmyslový proletariát jako aktivní revoluční činitel v osvobozovacím zápase,bylo poraženo,ale to nemohlo zvrátit dějinný vývoj.Po revoluci nastal rychlý rozvoj kapitalistického podnikání.František Josef I. zrušil v r. 1851 vynucenou ústavu z r. 1848 a nastolil absolutistickou vládu zesílenou germanizací.Dělnictvo,které nemělo žádná politická práva se bránilo hospodářskému i sociálnímu útlaku živelnými stávkami.Pád Bachova režimu a ústava z r. 1861 zaručovala vládnoucí třídě politická práva.V Čechách a na Moravě byla přijata nová ústava,formálně zaručující tzv. základní občanská práva,t.j. svobodu na právo spolčovací,shromažďovací a tiskové.Ve skutečnosti platily tyto "svobody" jen potud,pokud neohrožovaly vládnoucí společenský řád.

Vrcholí průmyslová revoluce,narůstá průmyslový i zemědělský proletariát,v rukou buržoasie se hromadí finanční kapitál.S hospodářským útlakem stoupá i národnostní útlak,zejména v pohraničních oblastech,kde němečtí továrníci prosazují své germanizační cíle proti českým pracujícím.V tomto prostředí vyrůstaly první svépomocné a vzdělávací dělnické spolky.Spolkový zákon z r. 1867 umožnil zakládat také první politické dělnické spolky.Manifestace odporu se konaly v podobě slavných "táborů",mocného ohlasu nabývala myšlenka slovanské vzájemnosti.Zakládaly se první organizace sociálně demokratické strany.Radikalizace národního a demokratiického hnutí se záhy staly nebezpečné zájmům české buržoasie a její politikové se začínali od tohoto hnutí odklánět.

V tomto prostředí národního,hospodářského,sociálního i kulturního útlaku došlo k zásadní změně ve vývoji veškeré hasičské práce.V šedesátých letech 19. století začíná obdob organizované dobrovolné požární ochrany.Tím více je nutné po všech těchto stránkách vyzdvihnout význam vzikajících českých dobrovolnýchh hasičských sborů.
První pokusy se zakládáním českých sborů dobrovolných hasičů byly v r. 1863 v Chrudimi a ve Slaném,avšak teprve v r. 1864 ve Velvarech vznil první český dobrovolný hasičský sbor.U jeho kolébky stál velvarský obchodník Karel Krohn s cennými zkušenostmi ze svých cest v zahraničí.Po svém návratu z ciziny jednal se svými spoluobčany o zřízení podobného sboru,jaký viděl v zahraničí,zejména v Hamburku,ve Velvarech.Po vypracování stanov,ketré c.k. místodržitelství schválilo v život první český dobrovloný hasičský sbor.

Založen admin 25. 01 2008